rozdiel medzi m43 a APS-C je v praxi uplne zanedbatelny, ovela vacsi je rozdiel medzi m43/APS-C a FF, tam je to uz ina kava. to by vsak malo zaujimat len tych, ktori fotia denno denne, bavi ich to dlhodobo a velkost senzora je ta posledna drobnost, ktoru potrebuju este dotiahnut. poznam vela ludi, ktori nakupili zrkadlovky, nakupili najnovsie masiny a vybavu a tie im stoja v sufliku a nic s nimi poriadne nevedia, len o nich rozpravat. co je skoda, a je to tak vsade, nielen vo fotografii
Odpovědět1 0
Handrkujete sa tu jak babky na trhu a drtivá většina fotek se nobjeví ani na monitoru počítače, co tak, že by viděly tiskárnu . na ten počítač ván stačí i pidičip z mobilu )))))))
Odpovědět0 1
tak neviem, na canone je otrasný seták, ktorý ste aj Vy sami mierne povedané medzi riadkami strhali v recenzii a na panasoniku 15/1,7, skvelé sklo? Tak to porovnanie naozaj mohlo vyznieť všelijako.
Nepoznám nikoho kto by si kúpil FF a zavesil naňho seťák značky hmla predo mnou, hmla za mnou.
A dať tam FF sony, tak to rozseká všetko na paprika guláš...
Odpovědět2 0
Protože mě nejvíce při focen štval šum a nechtěl jsem moc do FF, zkusil jsem APS-C Fuji. Se skly od Canonu, zejména artová Sigma 18-35mm s 1.8 se zdá být velmi dobrá volba. Tedy pokud fotím v náročnějších podmínkách. Sigmu mohu používat na plnou díru, X-Trans III je v APS-C je opravdu vynikající, téměř na úrovni FF, tedy ne těch špičkových. Dopracoval jsem se k tomu, že někdy i ISO 12 800 je použitelné. A to jsem nečekal.
Odpovědět0 0
Franto, co se stalo? Ještě před pár měsíci jsi nadával, že E-M1.2 je předražený foťák s malým gripem (pro tvojí ruku). Udělali ti v Olympusu dobrou nabídku? Sám jsem přezbrojil z E-M5.1 na E-M1.1. Povedená mašinka.
Odpovědět0 0
kůpil sem z výlohy starů omd5 aj s gripem a seťákem 12-50, za desítku, tak to by šlo, ale stejně je to malé a po čtvrt roku sa prsty furt sukujou )))))))
Odpovědět0 0
krásně to napovědělo, že micro4/3 není až tak fuj a je použitelné, především co se dynamického rozsahu týče
minulé srovnání (APS-C vs 1") bylo sice podrobnější, ale toto dalo představu dobrou
možná by se tohle konkrétní téma mohlo dočkat pokračování? (s jinými fotoaparáty, potažmo lepší sestavou objektivů? různé podmínky, více měření, srovnání včetně rozměrů a hmotností)
třeba za rok? ;)
díky moc za téma, které se jinde tak nějak nevyskytuje
Odpovědět1 1
pouzitelne to je urcite, pouzitelne jsou i mensi cipy a pro naprostou vetsinu lidi a beznych pouziti snimku v dnesni dobe to staci
ted jsem si zase nechal vytisknout fotku porizenou PanFZ-50 a klidne by takova fotka mohly viset nekde na zdi ...navic jsem to jako test fotil nyni, fotak ma snad 10let a polovina heblat a funkci je na nem uz nefunkcni
Odpovědět1 0
FZ50 neznám, jenom FZ30 (stejný až na 8Mpx 2/3" snímač, co míň šumí, než 10Mpix z FZ50) ... tam mi třeba nepřijde dynamický rozsah snímače nijak perfektní, taky poměrně šumí i na ISO200 (ani ISO80 není bez poskrvrny)
fotka z něj je při vhodný konstelaci pochopitelně v pořádku a pěkná (to nám tolik neřeklo o schopnosti snímače) - ale kdo by s tím fotil v šeru, když to nemá cenu ani vyndavat, že jo
Odpovědět1 0
To je vse relativni i kdyz samozrejme lze naopak i rict, ze mas jednoznacne pravdu. Je to o tom, s cim srovnavame, ja reagoval na relativni vyrok o kvalite.
Odpovědět2 0
Oly M1 - skla 14 - 40/2,8 PRO, nebo 60/2,8 Macro. Tisk na formát A1 naprosto perfektní. Takže si dovolím tvrdit, že velikost čipu zdaleka není tak podstatná, jako způsob, jakým se tělo s daty ze snímače popasuje, čili kvalita A/D převodníků, která má rozhodující vliv na dynamický rozsah, dále kvalita algoritmů dopočítávající Bayerovu masku a v neposlední řadě nastavení barevného prostoru a formátu pro ukládání snímků, přičemž také záleží na míře komprese RAWu. Jinak řečeno: Pro 99% použití je MFT formát vynikajícím řešením, kdy s přijatelně malými rozměry a relativně levnými skly získávám špičkové výsledky. A také si drze dovolím prohlásit, že z MFT čipu s kvalitní stabilizací získám ostřejší snímek, než s FF bez stabilizace. A je všeobecně známo, že pro menší rozměry čipu se špičková optika konstruuje daleko snáz, je levnější, menší a lehčí. Dalším bonusem je možnost, použít přes prostou redukci prakticky veškerá skla, (byť pouze v manuálním režimu), pro APS a FF, což opačně nejde.
Odpovědět1 3
Naprostá většina sklel je pro DSLR.
Velikost senzoru je důležitá a podstatná. Většině lidí na jejich cvakání by stačil mobil, to je pravda. Ale pokud chci opravdu fotit, 4/3 jsou prostě málo.
Odpovědět2 2
Nikoliv jen vetsine, ale skoro vsem a nikoliv mohl stacit, ale realne staci :) Uvidime za par let, nyni se mi zda ze foto-formy zacinaji dost propagovat tisk .. tak treba trochu vice lidi objevi kouzlo roho, mit neco pekneho na zdi ..treba nejakou vlastni zvecneno vzpominku
Odpovědět1 0
oprava: foto firmy / toho /zvecnenou :)
Odpovědět0 0
... naprostý souhlas!!! )) 4/3 ... je málo
Odpovědět0 0
"větší pixelová hustota na stejně velké ploše ten šum zas až tak moc nezvyšuje" => ale zato podstatne znizuje hodnotu maximalne pouzitelneho ISO.
Na jednej strane je pravda, ze v oblasti nizkych ISO (800,1600...) sa vecsi per-pixel sum u vyssej hustoty da lepsie spriemerovat, pretoze na jednotke plochy snimaca mame viac hodnot, ale zase na druhej strane, v oblasti velmi vysokych ISO (12800, 25600...) tato vyssia pixelova hustota zacina ovela skor chytat fialovy nadych a celkova farebnost fotky sa zacina rucat.
Preto pri foteni v dobrom svetle je vyhodnejsia vyssia pixelova hustota (moze priniest viac detailov), ale pri velmi slabom svetle (napr. nocne street fotky z ruky) je zase ovela vyhodnejsie pouzit nizsie pixelove hustoty, ktore su schopne poskytnut dobre farby aj tam, kde by fotka z vyssej hustoty uz bola nepouzitelna.
Odpovědět3 0
Když máš kvalitní editční program, dá se šum velmi dobře potlačit. A skla se světelností 0,95 (Voigtlander nokton), existují i pro MFT.
Odpovědět1 1
Šum je šum. Potlačení vždy vede ke ztráte detailů.
Odpovědět4 1
Přesně můj názor. Prostě rozumně nízká rozlišení senzorů rozhodně nejsou k zahození. Kdo fotografie netiskne, tak v podstatě ani nemá šanci zobrazit si v celku všechny ty megapixely. Aby za to dnes člověk nedal úplný majlant, tak si dnes může pořídit monitor max. se zhruba 8 Mpx - čili 4K monitor.
Kdo fotografie tiskne, tak to stále neznamená nutnost používat senzor s vysokým rozlišením. Je to v podstatě filozofická otázka o tom, jestli potřebuji mít zachycený určitý objekt s takovým detailem či nikoliv - někdy je to zkrátka úplně zbytečné.
Zatímco na druhou stranu - ve špatných světelných podmínkách - mi může senzor s vysokým rozlišením pořídit tak špatnou fotografii, že to uvidím již z malého náhledu, zatímco výsledek ze senzoru s nízkým rozlišením bude mnohem lepší.
Odpovědět1 1
Plne suhlasim. Uz som to tu v minulosti spominal - pokusne som si nechal vytlacit fotku - portret o velkosti A4 z mojho stareho dvojmegapixeloveho Olympusu C-2. A fotka je velmi dobra, pri normalnom pohlade z normalnej vzdialenosti normalny clovek vobec nerozozna pixely. Az pri pohlade s nosom nalepenym na fotku, popr. s lupou, je vidno stvorceky.
Podla mna je fotka tak dobra preto, lebo vtedy fotaky fotky este nepatlali a nemydlili (a este preto lebo bola fotena pevnou 36-kou ale to je teraz vedlajsie), preto si myslim, ze v praxi viac nez samotny pocet pixelov je ovela dolezitejsie aby tie pixely tam skutocne boli a neboli rozmazane odsumovanim (a samozrejme neostrou optikou).
Odpovědět0 2
V prvom rade velka vdaka za test.
Ale je skoda, ze v teste nie su aj APS-C a fullframe snimace Sony. Podla iných testov maju oproti Canonom mensi sum a vyssi dynamicky rozsah. Naviac okrem Sony ich pouziva aj Nikon (asi nie u vsetkych svojich fotakoch) a Pentax.
Odpovědět4 0
To ano, jenže sehnat vytipované přístroje ve stejnou dobu je obvykle dost komplikované. Bylo fajn, že se to sešlo alespoň takto. Na druhou stranu to zase dobře ukazuje, že i FF může nemusí mít lepší dynamický rozsah než 4/3" čip a že i v rámci jedné značky může být tem menší senzor v něčem lepší. Pokud jde o šum, tam zas tak obrovské rozdíly Canonu proti Sony nejsou, v dynamickém rozsahu ano.
Odpovědět4 0
Ono taky záleží na stáří fotoaparátu (snímače a čipu). Měla jsem Olympus E420 a E520 a ty viditelně šuměly už při ISO 400, pak Sony A58 a zde bylo ISO použitelné do 800. S Panasonicem GX80 a GX9 si troufnu fotit na ISO 1600 a se SONY NEX7 na 3200. A také je znát jaká používám skla, jestli pevná nebo zoomovací s F1,8 nebo F4-5,6.
Odpovědět3 0
Pre monikash: používam GX 80, chcem prejsť na GX 9. Sú šumové vlastnosti a ostrosť uspokojivejšie??? Sklá mám Pan 12 60 3,5 5,6 a 15 1,7. Kvôli plynulosti zoomovania pri videu chcem kúpiť Leica 12 60 2,8 4. Porovnávacie sample na dpreview mám napozerané. Prosím praktickú skúsenosť. Ďakujem.
Odpovědět0 0
Pre monikash: používam GX 80, chcem prejsť na GX 9. Sú šumové vlastnosti a ostrosť uspokojivejšie??? Sklá mám Pan 12 60 3,5 5,6 a 15 1,7. Kvôli plynulosti zoomovania pri videu chcem kúpiť Leica 12 60 2,8 4. Porovnávacie sample na dpreview mám napozerané. Prosím praktickú skúsenosť. Ďakujem.
Odpovědět0 0
Na GX9 si můžu dovolit fotit na vyšší ISO, ale nevím jestli je to chyba kusu, výsledná fotka je vždy trochu tmavší než vidím na displeji a hledáčku. A na nic je samostatné kolečko pro úpravu expozice, jde ztuha a ještě se plete se zadním kolečkem, takže jsem je vypnula. Zkoušela jsem s ním video. Se skly od panase OK, má jen ruční zoomování, ne jako Sony přes motorek. S Oly 17kou se objektiv při švenkování přeostřoval a bylo ve videu slyšet něco jako cvakání závěrky. Ale já hlavně fotím. Jinak fotky z obou GXek najdeš na rajčeti, uživatelksé jméno mám stejné.
No, a abych to shrnula, tak stejně víc fotím GX80 (přikoupila jsem si na ni grip pro GX9). To vyvážení expozice mi u ní přijde lepší.
Odpovědět0 0
Ďakujem za odpoveď.
Odpovědět0 0
Ono s tím zoomováním u videí je problém ten, že objektiv při změněně zoomu průběžně mírně doostřuje, viz.
https://www.youtube.com/watch?v=iThOu-0QRiQ a to i když má nastavený manuální fokus. Zjevně drží zaostřenou vzdálenost přes elektroniku, ale optický návrh není parfokální. Nevím jak je to s objektivem Leica 12-60, předpokládám se bude chovat stejně, ale je možné, že novější foťáky tento efekt trochu eliminují díky rychlejší zpětné vazbě.
Druhý problém s videem je ten, že všechny Panasonicy mají při automatickém ostření jistou tendenci občas přeostřit z popředí na pozadí nebo naopak
Odpovědět0 0
Uz som to tu davnejsie v inej diskusii spominal - na to, aby aj pocas zoomovania bolo stale zaostrene na dane miesto a video nemuselo kazit preostrovanim, nie je nutne aby bol objektiv parfokalny. Staci na to vhodny firmware.
Firmware by mal v sebe tabulku, kde by boli pre dane ohniskove vzdialenosti a dane vzdialenosti zaostreneho objektu ulozene k nim prisluchajuce polohy ostriacich clenov v objektive. Pri zoomovani by sa nasledne posuvali nielen zoomovacie cleny, ale zaroven s nimi by sa posuvali aj ostriace cleny tak, aby bolo stale zaostrene na tu istu vzdialenost. Firmware by prave podla tejto tabulky vedel, kam a ako rychlo ma posuvat ostriace cleny, aby to zodpovedalo pohybu zoomovacich clenov.
Odpovědět0 1
Ono to přesně tak funguje. Ale ne dostatečně dobře a rychle.
Odpovědět0 0